Standard plemene KOOIKERHONDJE

KOOIKERHONDJE
(Holandský kachní pes)
Standard FCI č. 314/19.10.2001/F
převzato ze stránek ČMKU


Překlad do francouzštiny: Raad van Beheer, revize Dr. Paschoud a R. Triquet

Překlad z francouzštiny: Helena Dvořáková

Původ: Nizozemí

Datum zveřejnění platného standardu: 25.08.2001

Použití: Tento malý dlouhosrstý pes, který odedávna pracoval a dosud pracuje jako specialista při lovu kachen, je skutečným malým lovcem, jehož výkony převyšují jeho tělesné rozměry. Je harmonicky stavěný. Jeho srst je lesklá, krásně vybarvená, a tvoří krásné praporce.

Klasifikace FCI:         Skupina 8      přinašeči zvěře, lovečtí slidiči a vodní psi
                                     Sekce 2          lovečtí slídiči s pracovní zkouškou

Krátký výtah z historie: Toto plemeno nizozemského původu je nyní oficiálně uznáno. „Raad van Beher“ vypracoval oficiální standard 18. června 1966. Stejně jako tomu bylo u mnoha dalších plemen, baronka van Hardenbroek připojila dodatečně tento květ mezi nizozemské rasy. V současnosti již se odchovávají kvalitní jedinci v dostatečném počtu. Každoroční Výroční přehlídka Kooikerhondje přispívá důležitým způsobem k rozvoji tohoto loveckého plemene.

Celkový vzhled: Je to strakatý pes téměř kvadratického rámce. Ocas má bohatou vlajku, hlava je nesena vysoko.

Důležité proporce: Délka těla je o málo větší, než je výška v kohoutku. Mozkovna a čenichová partie jsou skoro stejně dlouhé.

Použití/Povaha: Je to veselý pes, není však hlučný, je velmi závislý na lidech ve svém okolí, je společenský, něžný a bystrý.

Hlava
Část mozková
Mozkovna: Je poměrně široká, mírně klenutá.
Stop: Je dobře patrný, ale ne příliš výrazný.

Část obličejová
Nos: Je černý.
Čenichová partie: Z bočního pohledu není příliš hluboká.
Pysky: Nejsou spuštěné.
Čelisti/Zuby: Obvykle nůžkový skus, klešťový skus je přípustný.
Líce: Jsou plné.
Oči: Mandlového tvaru, tmavě hnědé; mají milý a bystrý pohled.
Uši: Jsou středně velké, nasazené těsně nad linií, která spojuje konec nosu s okem, jsou zavěšené a přiléhají k lícím. Nesmí být bílé. Srst na nich tvoří praporce a je upřednostňováno, pokud srst na koncích uší je černá.

Krk: Je rovný a silně osvalený.

Tělo
Hřbet: Pevný.
Hrudník: Je hluboký, s dobře klenutými žebry.

Ocas: Je nesen v linii hřbetu nebo mírně nad ní, nikdy není zatočený. Má pěknou vlajku, konec je bílý. Poslední ocasní obratel dosahuje k hlezennímu kloubu.

Končetiny
Hrudní končetiny: Jsou rovné, praporce nejsou příliš bohaté.
Pánevní končetiny: Na stehnech jsou dlouhé praporce, ale končí nad hlezenním kloubem. Pod ním již praporce nejsou. Hlezenní kloub je dostatečně zaúhlený.
Tlapky: Jsou malé, prsty jsou pevně sevřené. Srst na tlapkách je krátká.

Pohyb: Krok musí být harmonický a pružný, nikoli vysoký.

Zevnějšek
Srst: Je střední délky, rovná nebo mírně zvlněná, nikdy kudrnatá nebo odstávající od těla. Srst není přehnaně jemná, proto se snadno udržuje. Podsada je dobře vyvinutá.
Zbarvení: Červenooranžové plotny na bílém základu jsou jasně ohraničené, bílá převládá. Černobílá a tříbarevná zbarvení nejsou přípustná.
Znaky na hlavě: Je upřednostňována maska – bílá lysinka a červenooranžové líce.

Výška: Kohoutková výška se pohybuje v rozmezí 35 – 40 cm.

Chyby: Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti. Všichni psi, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.

NB: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.